EMIL KAPLNÁNEK

ŽIVOTOPIS

Životopis hudebníka Emila Kaplánka

Emil Kaplánek se narodil 21. října 1927 v Praze. Jeho otec, pozounista František Kaplánek byl jedním z prvních učitelů Vojenské hudební školy Československé armády. Jeho matka Anna Kaplánková pocházela ze starého čelákovického rodu Maixnerů.

Povinnou školní docházku zahájil Emil Kaplánek v roce 1933 v Praze – Bubenči. V roce 1934 se jeho rodiče odstěhovali do Čelákovic, kde absolvoval nejdříve obecnou, později měšťanskou školu. V letech 1941-1944 studoval klavírní hru na Pražské konzervatoři. Po uzavření konzervatoře protektorátními úřady v létě 1944 působil jako pozounista v orchestru Rudolfa Leo Vašaty. Na podzim 1945 pokračoval ve studiu konzervatoře, které úspěšně zakončil v roce 1949.

Na podzim 1949 nastoupil jako učitel Městského hudebního ústavu (pozdější Lidové školy umění, dnes Základní umělecké školy) v Čelákovicích. Zaměstnancem této školy byl nepřetržitě až do roku 1983, kdy mu z ideologických důvodů bylo doporučeno, aby si zažádal o invalidní důchod. V roce 1982 totiž jeho syn Michal Kaplánek vstoupil do kněžského semináře v Litoměřicích. Pro tehdejší režim bylo nepřijatelné, aby syn „socialistického učitele“ se připravoval na kněžskou dráhu.

V 50. létech 20. století byl Emil Kaplánek v Čelákovicích populární osobností. Hrál na mnoha koncertech, vedl chrámový sbor kostela Nanebevzetí Panny Marie a především byl oblíbeným učitelem klavíru a dechových nástrojů. V roce 1962 se oženil a přestěhoval do Prahy. Do Čelákovic ale dojížděl jak do práce, tak i za svými stárnoucími rodiči. Vzhledem k tomu, že se při své upřímné a cholerické povaze odmítal přizpůsobit nepsaným společenským normám tehdejší čelákovické „smetánky“, byl v září 1966 přeložen do Jiren jako vedoucí tamější pobočky čelákovické hudební školy. Vzhledem k tomu, že od začátku 70. let stoupal počet žáků jirenské pobočky, kteří docházeli na výuku z Nehvizd, učitel Kaplánek inicioval vznik pobočky čelákovické hudební školy v Nehvizdech. Třída byla nejprve v budově školy v prvním patře, později v budově pošty. Do Jiren a do Nehvizd dojížděl Emil Kaplánek i po svém přestěhování do Čelákovic (v r. 1971) až do roku 1982. Teprve krátce před svým penzionováním dostal opět příležitost učit několik žáků v Čelákovicích.

Po odchodu do invalidního důchodu v roce 1983 se Emil Kaplánek věnoval především propagaci svých skladem a činnosti varhaníka v Lysé nad Labem, kde působil v létech 1976-1993. V posledních létech svého života rád svými vzpomínkami přispíval do Zpravodaje města Čelákovic a příležitostně se zúčastnil i vzpomínkových přednášek. Po zakončení svého varhanického působení v Lysé nad Labem dojížděl poměrně často na nedělní bohoslužby do nehvizdského kostela.

Po výrazném zhoršení zdravotního stavu jeho i jeho manželky Jarmily se manželé Kaplánkovi v březnu 2000 přestěhovali do Plzně, do domu s pečovatelskou službou. Několik dní po přestěhování, dne 19. března 2000 Emil Kaplánek zemřel.